Na této stránce vám zodpovíme nejčastěji kladené otázky. Budou se týkat převážně zavlažování, vodáren a čerpadel. Přidáme několik rad a tipů k údržbě.

Každý profesionál začne po čase trpět „profesionální slepotou“. Věci, které se zdají nad slunce jasné, nemusí laik vůbec chápat. Krom otřepaných odpovědí, kterých jsou plné stránky, zde uvádíme i otázky na které se nás zákazníci v reálu ptají. Podle těch také píšeme blog.



Ano, zavlažovací komponenty Hunter patří mezi ty nejkvalitnější a nejrozšířenější na trhu. Firma Hunter je rodinou firmou v Americkém pojetí. Názvem nemá se zavlažováním nic společného, jméno firmy je odvozeno od jejího zakladatele, kterým byl Edwin Hunter. Je na trhu téměř 30 let (založeno 1983) a většina výrobků, které dodává pocházejí z její konstrukční kanceláře. V současné době (2016) vede firmu nástupce, Greg Hunter. Sídlo firmy je ve městě San Marco, stát Kalifornie. Podívejte se na web www.hunterindustries.com

Komponenty k zavlažování fy Hunter pokrývají celé spektrum od nejmenších instalací až po městské systémy. Stranou nezůstávají ani sportovní plochy, fotbalová hřiště, baseball, tenisové kurty až po golfová hřiště.

Volbou značky Hunter v zavlažování, neuděláte rozhodně chybu. Jde o kvalitní a cenově dostupné zavlažování. Mezi odborníky jsou tyto závlahy považovány za profesionální systémy.

A proč jsme zvolili tuto značku k instalacím závlahy my?

Značka Hunter se vyznačuje dobrou dokumentací a technickým zpracováním svých výrobků. Širokou škálou produktů, se zaměřením na inovace v oboru. V neposlední řadě také kvalitně fungujícím zastoupením pro ČR, které zajišťuje firma Irimon .



Historicky, i v současnosti se věnujeme instalacím značky HUNTER, pro závlahy trávníků. Pro mikrozávlahu používáme značek Antelco a Irritec.

Protože většinu běžně používaných komponent držíme do určité míry skladem kvůli servisu a náhradním dílům, nedovedu si představit rozšíření na více značek.

V ČR mají zastoupení 3 velké firmy, které se zabývají prodejem profesionálních závlah.  Ostatní závlahy jsou spíše hobby, nebo naopak vysoce specializované na určitý segment – sportovní plochy a zemědělství.

Při rekonstrukcích a opravách se často setkáváme se smícháním veškerých značek dohromady, jako by šlo o nějaký výprodej. U některých komponent to příliš nevadí ale třeba použití různých postřikovačů od různých výrobců není dobré, mají totiž rozdílnou srážkovou výšku. Takový namíchaný závlahový systém pak označujeme jako „zahradnická směs“.



Automatické závlahové systémy jsou soustavou podzemního potrubního vedení ukončeného výsuvnými postřikovači různých druhů. Vpuštění vody do jednotlivých sekcí zajišťují elektromagnetické ventily, které řídí ovládací jednotka, ve spolupráci s čidlem srážek, meteostanicí, nebo dalšími řídícími systémy.

Zavlažování tak funguje v určitý den, nastavenou dobu, po nastavený, nebo vypočítaný čas, který ovlivňují další senzory a čidla. V praxi se tak při použití nastavuje jen základní program, vše ostatní už zařídí ovládací jednotka. O závlahu se tedy nemusíte dále starat.



První důvod je čistě fyzikální, zdroj vody není obvykle tak silný, aby stačil pro všechny postřikovače najednou. Jeho průtok a tlak, má nějaké parametry, kterým se závlaha musí přizpůsobit. Ve filtrech, elektroventilech, tvarovkách i samotném potrubí dochází k tření, to má za následek tlakovou ztrátu. Tato ztráta se musí vypočítat už při návrhu a projekci závlahového systému.

Druhým důvodem je ovládání závlahy podle metody zavlažování a spotřeby vody jednotlivých ploch. U trávníků se dělí na stinné a osluněné, menší a větší plochy, kde jsou instalovány postřikovače rozdílného typu.

Další samostatné sekce vyžaduje zálivka výsadeb, truhlíků, nebo trvalek. Jsou totiž zavlažovány v jiném režimu než trávník. Na ovládací jednotce závlahy jde pak lehce nastavit po jakou dobu, a za kolik dní má daná sekce zavlažovat.



Ano, zavlažování se při zvolení vhodné jednotky a senzoru deště automaticky přizpůsobí. Moderní senzory vypočítají evapotranspiraci (odpar), teplotu a množství dešťových srážek. Podle těchto údajů pak nastaví délku zavlažování.

V nabídce jsou i modernější jednotky, které vyhodnocují množství závlahy přímo podle předpovědi meteostanic. Jsou to jednotky Hunter HC s Wi-Fi ovládáním a dotykovým displejem.

Ovládacích jednotek zavlažování je široká škála podle druhu použití. S jejich výběrem vhodného typu vám poradíme při návrhu a projekci automatického zavlažování.


Výrobky pro zavlažování jsou většinou z barevných kovů a plastu, což jim dává velmi dobrou životnost. Při správné údržbě tak zavlažovací systém vydrží desítky let.

Podzemní potrubní rozvody a tvarovky jsou z PE (polyethylen), který má životnost >35-50 let. Postřikovače a trysky jsou UV stabilizované což chrání jejich nadzemní část. Jejich největším nepřítelem je tedy sekačka, nebo vertikutátor.


Základní pravidlo říká 360 l/m2 za sezónu, při 120 slunečních dnech. To je spotřeba vody při zavlažování trávníku. Tato spotřeba stoupá, nebo klesá v závislosti na klimatických podmínkách dané lokality, nadmořské výšce, oslunění pozemku, druhu půdy, správném sekání a hnojení, množství zpevněných ploch kolem trávníku a mnoha dalších faktorů.

U výsadeb také na velikosti, hustotě a stáří výsadby. Zde se nedá použít jednoduché pravidlo. Stejně je na tom i mikrozávlaha do truhlíků a pro trvalky.

Ukážeme si výpočet ceny vody z řadu na příkladu trávníku o rozloze 100 m2 ve středním až teplejším podnebním pásmu.

100 m2 * 360 l/m2 = 36 000 l / 1 000 = 36 m3 + 15 % = 41,4 m3 * 36,78 Kč/m3 = 1 523 Kč vč. DPH

Tuto cenu zaplatíte, pokud bude nainstalován podružný vodoměr pro odečet stočného.

Kvalita trávníku není závislá jen na zavlažování. Na špatné půdě, bez hnojení a správného sekání pěkný a zdravý trávník nelze vypěstovat i při velkých dávkách závlahy.


K určení ceny automatického zavlažování bude potřeba zpracovat v počáteční fázi návrh. Podle tohoto návrhu, zpracujeme kalkulaci.

Každá zahrada je totiž jiná, cena se tedy obecně velmi těžko odhaduje. Hodně bude záležet na zdroji vody, tvaru a členitosti trávníku, což je rozhodujícím faktorem pro množství postřikovačů a sekcí. Na zahrady se také instalují rychlospojné ventily pro hadice, kapkovací potrubí do výsadeb, nebo mikrozávlahy pro trvalky a truhlíky.

Určit cenu podle výměr, popisu a fotografii nelze. Zcela zdarma vám však zpracujeme počáteční návrh a položkový rozpočet. Ke kvalitnímu a přesnému zpracování jsou potřebné určité informace Podklady k návrhu zavlažování.

Zahradu si také můžeme zaměřit sami, nebo ve spolupráci s vašim zahradním architektem. Často je návštěva přímo na místě nutná, proto nabízíme jednu bezplatnou konzultaci zdarma.


Je tomu skoro naopak. Zavlažovací hobby systémy známých značek, prodávaných v marketech jsou ve většině případů dražší než profesionální komponenty od firem, které se zabývají pouze vývojem a výrobou zavlažovací techniky. Většina peněz u hobby výrobků jde na barevné obaly a marketing. Co chtít po firmách které vyrábí hrábě, sekačky, zavlažování, grily…

V tomto průzkumu nám zpětnou vazbu poskytli sami zákazníci, kteří si cenu hobby systému sami spočítaly. A nakonec si celou realizaci nechali provést na klíč v profi závlaze. Cena byla totiž jen nepatrně vyšší než pouhý materiál v hobby marketu.


Ceny od různých firem se mohou lišit i o desítky tisíc. Není na tom nic zvláštního, to dnes platí o každém oboru.

Podstatné je, aby všechny firmy měly stejné zadání a zpracovaly položkový rozpočet a přinejmenším výkres rozmístění postřikovačů.

Rozdíl v ceně závlahy je dán samotným návrhem, použitým materiálem, značkou, množstvím postřikovačů, počtem sekcí, typem ovládání a řízení. Důležité jsou pro cenu také parametry zdroje vody, svažitost terénu, překážky v zavlažované ploše, členitost zahrady, popřípadě umístění technologii.

Už samotný návrh způsobu zavlažování se bude mezi jednotlivými firmami lišit. Správných a efektivních řešení závlahy je jen několik. Těch špatných je nekonečně mnoho.

K návrhu zavlažování neexistuje žádný spolehlivý program, který po zadání několika málo údajů vyplivne přesnou cenu. K nakreslení výkresu je vhodné použít CAD aplikaci a nějaký stavařský rozpočtový prográmek.

Jak porovnat nabídky je o něco složitější. Některé kalkulace jsou jen na pár řádků, jiné vycházejí z ceny za metr čtvereční zavlažované plochy, což je zavádějící. Cena za funkční zavlažování by tedy měla být realistická. Nejlevnější nabídky se snaží dohnat cenu pomocí víceprací a často neobsahují vše potřebné ke zdárné realizaci. Nízká cena v nabídce tak slouží pouze k získání zakázky.

Uvědomte si, že počáteční nabídka je zpracována zdarma. Dobře zpracovaný návrh zabere i několik hodin práce. Proto jsou některé nabídky vytvořeny odhadem, nebo střelbou od pasu.


Cena podle výměr je značně zavádějící. Často se uvádí jako cena přibližná k utvoření představy investora. Když do ČR dorazily první závlahové systémy, realizační firmy se snažily zjednodušit výpočet ceny jakýmsi průměrem za 1 m2, tak jako se to dělá u stavebních prací. Postupem času se ale ukázalo že je každá zahrada jiná a jejich podobnost je jen zdánlivá.

Cena dvou stejně velkých zahrad s různou dispozicí a členitosti se bude vždy lišit. Pokud potom vydělíme cenu výměrou a porovnáme tyto dvě zahrady, zjistíme že se cena za metr čtvereční liší v řádu desítek až stovek korun za metr.

Položme si spíš otázku, co není v ceně vztažené k výměře obsaženo? Často to bývají tyto položky, doprava, připojení na zdroj vody, podružný vodoměr, regulace tlaku, čerpadlo, vodárna, retenční nádrž, elektroinstalace, vedení k řídící jednotce, mikrozávlaha do výsadeb, tlakový rozvod k vodovodním zásuvkám… Není totiž jasné, které ze zmíněných položek bude konkrétní zahrada potřebovat.

Cenu také ovlivní výběr ovládací jednotky zákazníkem a požadavky na stupeň automatizace. U cen čerpacích a filtračních technologii může být cena i několikanásobná při výběru značkových komponentů.

Na internetu koluje celá řada údajů o ceně za jeden metr, rozptyl v těchto cenách není zanedbatelný. Často jsou rozděleny i do několika pásem, podle toho, jestli jde o závlahu členité, nebo otevřené zahrady, jestli je v ceně připojení na zdroj vody, nebo čerpadlo. Vznikne vlastně takový rozsáhlý ceník, v kterém se dá jen obtížně orientovat a cenu své zahrady podle něj těžko spočítáte.

Jediným přesným určením ceny je zpracování návrhu a podle něj pak zhotovení kalkulace.


Pro závlahové systémy, které nijak nekříží podzemní sítě třetích stran a nezasahují do veřejného prostranství, není vyžadováno stavební povolení ani ohlašovací povinnost, stejně tak jako u zahradního osvětlení. Zavlažování je sice „pevně spojeno se zemí“, ale ne způsobem, který má zákon na mysli.

Stavební povolení / ohlášení stavby v oblasti nakládání s dešťovou vodou, je vyžadováno u retenčních nádrží.

Nutnost stavebního povolení je u studny nebo vrtu. Při realizaci vrtu i studny, vyberte firmu, která vám stavební povolení vyřídí.

U novostavby je retenční nádrž povolena spolu se zasakováním, často jako součást stavebního povolení pro stavbu. Žádné dodatečné povolení tedy nepotřebujete.


Stavební připravenost je vhodné provést u novostaveb a při rekonstrukcích objektů. Jsou to zejména chráničky k překlenutí zpevněných ploch, elektroinstalace a potrubní vedení od zdroje vody pro závlahu.

Dobrou stavební připraveností lze ušetřit značné náklady z ceny instalace zavlažování. Návrh příprav pro závlahu je vhodné provádět už při zpracování projektové dokumentace, nebo v počátcích realizace stavby.


U středně velké zahrady trvá instalace zavlažování 3–5 dní. Menší plochy se dají zvládnout i za jeden den. Vždy záleží na velikosti, složitosti a stavební připravenosti dané zahrady. Někdy je také nutné práce rozfázovat podle postupu stavebních prací a budování terénů.


Instalace do trávníku je poměrně častá. Výkopy se provádí půdní frézou o šířce drážky 8-20 cm (podle použité frézy). Drážka je úzká a po správném hutnění a zapravení jde znovu osít. Za několik týdnů nebude instalace vůbec vidět.

Pokud je trávník kompaktní a má dobrý kořenový systém, můžeme trávník v místě výkopů sloupnout a po zhotovení závlahy položit zpět.  Na trávníku není instalace poznat za několik dnů. Tato varianta je však o něco dražší, je časově náročná a provádí se pouze ručně.


Ano, zhotovíme vám jen projekt a dodáme materiál podle položkového rozpočtu.

Cena projektu je určena podle velikosti zahrady, u menších zahrad se cena projektu bez realizace pohybuje kolem 1 000 Kč. V případě odebrání materiálů získáte 50% slevu na projekt. Krom toho také jednu konzultaci přímo na místě v ceně projektu. Další konzultace jsou už sice hrazené včetně dopravy, někdy ale postačí podpora na telefonu.

Materiál vám můžeme dopravit i na místo realizace, potrubí bývá rozměrné a celkový objem materiálu je i na střední zahradu celkem objemný.

Pokud máme dostatečnou kapacitu, můžeme provést i strojní výkopy půdní frézou. Cena je uvedena vždy v položkovém rozpočtu.

Trvalí dohled nad instalací neprovádíme, jeho cena by byla stejně vysoká jako instalace provedená na klíč.



V současné době pudní frézy, slupovačku travního drnu, pěch ani vrtací techniku nepůjčujeme. Náhradní díly na tyto stroje nejsou nejlevnější a po zkušenostech s občasným zapůjčením jsme se rozhodli ponechat tento business půjčovnám, které se na to specializují.

Pokud potřebujete provést výkopové práce k závlaze, rozvodům vody, nebo kabelů k osvětlení, poptat je u nás můžete i samostatně.


K automatickému zavlažování postačuje i vodovodní přípojka. Pitná upravená voda je však dražší než voda z vlastního zdroje, obzvlášť pokud platíte i stočné. Vše se tedy bude točit kolem ekonomiky a návratnosti studny, nebo vrtu. Důležitý faktur bude hloubka, v které se pramen nachází a jeho vydatnost.

Vše se odvíjí také od velikosti zavlažované plochy, podnebním pásmu a vašich finančních možnostech. U ploch nad 400-500 m2 je studna velkou výhodou. Při zavlažování větších travnatých ploch >800 m2 studnu doporučit lze. Při zavlažování ještě větších ploch, v řádech tisíců metru je vydatný podzemní zdroj vody takřka nutností.

Na menší plochy do 200 m2 je budování studny nebo vrtu sporné. Pokud počítáte s využitím vody i pro dům, třeba jen na WC tak se studna vyplatí. Pokud už studnu máte, bude dobré jí využít i na malou plochu.


Jestli zvolit studnu či vrt bude ve zjednodušení záležet, jak hluboko je pramen. Kolik vody bude potřeba na jednu závlahovou dávku. A jaká bude kvalita vody.

Vrt se volí hlavně tam, kde je zvodnění (pramen) ve větší hloubce. Studna má naopak určitá omezení, do jaké hloubky se dá budovat. Studna nebo vrt?

Výpočet pro spotřebu vody u závlahy je jednoduchý. Na 1 m2 potřebujeme průměrně 3-5 litru vody na jednu závlahovou dávku. Pokud máme trávník o rozloze 500 m2 * 5 = 2 500 litrů. Hodnota spotřeby je záměrně počítána na nejteplejší období, kdy může spotřeba vody ještě stoupnout. Vodní zdroj by měl v tomto případě být schopen vydat 2,5-3 m3 na jednu závlahovou dávku.

Kvalita vody je také významná, tím teď nemyslím její pitnost ani tvrdost. Ve vodě z podzemních zdrojů je často obsažen písek nebo jíl který vodu trvale znečišťuje. V takovém případě je lepší vodu pomalu přečerpávat do retenční nádrže, zajistí se tím separace písku a kalů.


Ideálně by závlaha měla probíhat v pozdních nočních hodinách, nebo brzy ráno. Snížíme tím odpar a ušetříme velké množství vody které se při zavlažování přes den a brzy večer odpaří.

Závlahová dávka by měla být asi 3 l/m2, což je srážková výška 3 mm. To odpovídá 3 cm do hloubky. Bude také záležet na propustnosti půdy a ročním období.

Pokud to propustnost půdy umožní, je lepší zvolit větší dávku vody 5 l/m2 a zavlažovat obden. V tropických dnech se musí dávka vody ještě zvýšit.

Tomuto receptu často zabraňuje těsné napojení betonových ploch na trávník, šlapáky, odrazy ze skleněných ploch výplní a jiné stavební konstrukce, které akumulují teplo. Kolem těchto ploch se musí zavlažovat denně.


Ano, zavlažování na střešních zahradách je obvyklé. Výška zeminy, nebo substrátu by měla být alespoň 17 cm, už ve ztuženém stavu pro šachty. Pro samotné postřikovače dostačuje i 15 cm.

Doporučuji také instalovat čidlo půdní vlhkosti v kombinaci s dešťovým senzorem, aby nedocházelo k nadměrnému odtoku do svodů dešťové vody.

Střešní zahrada musí mít dostatečnou únosnost a předepsanou skladbu. Na to, jakou vrstvu substrátu (zatížení) můžete na střechu dát vám odpoví statik.

U střešních zahrad je dobré provést stavební přípravy ve fázi projekce, nebo výstavby.


Složitost každé závlahy vyplívá z požadavků a potřeb dané zahrady. Na středně velkých zahradách není automatické zavlažování vůbec složité. Ovládání je také jednoduché a máte možnost si vybrat z několika druhů jednotek.  Dokonce se dá říct, že ovládací jednotky Hunter jsou jedny z nejintuitivnějších na řízení závlahy. Po vhodném nastavení je automatická závlaha takřka bezobslužná.

Na větších plochách je samozřejmě závlaha o něco složitější. Nebo to tak alespoň vypadá, jsou používány větší dimenze potrubí, elektroventilů a filtrů, i postřikovače jsou větší. Komplikovanější jsou na velkých plochách snad jen technologie čerpání, automatické filtrace, dávkování hnojiv a přečerpávání z několika zdrojů vody.

Co je ale na závlaze nejsložitější je dobrý počáteční návrh a sladění všech komponent, tak aby dobře spolupracovaly. Závlaha by tedy měla napřed vzniknut na papíře.


Vítr ovlivňuje dostřik postřikovačů i směr padající vody. V tomto případě je lepší zvolit více postřikovačů s kratším dostřikem a trysky s menším vzestupem. Z velké části se tento problém vyřeší závlahou brzy ráno, kdy bývá bezvětří.

Máme instalace i na velmi větrných místech a trávník tam vypadá skvěle. Musí se ale počítat i s vysušováním trávníku během dne. Závlahovou dávku tak bude nutné upravit.

Pokud to pozemek a koncepce zahrady umožňuje, můžou se do směru odkud fouká vysadit vhodné dřeviny, takový větrolam.


Můžete se o to pokusit, ale moc to nedoporučujeme. Vyvstává také otázka, kdo pak ponese zodpovědnost za takto navrženou závlahu? Rozdíl mezi mokrým a zavlaženým trávníkem je velký. Projeví se v nejteplejším období léta rozdílným vzrůstem a barevností trávníku, kdy už je jasné že je na určitých místech vody zoufale málo.

Pokud už je dimenze a trasa potrubí daná pro rozmístěné postřikovače, další se už doplnit nedají, nebo se musí přesunout i ty už instalované. Každopádně bude dodatečné přidávání dražší než při prvotní instalaci.

Odborně se tomu říká spon postřikovačů a každý výrobce má v technické dokumentaci uvedeno jaký spon je vhodný podle charakteristiky proudu vody, nebo rozstřiku pro jednotlivé postřikovače. Postřikovače by se měly překrývat k dosažení rovnoměrného pokrytí.

Nízký počet postřikovačů, malá dimenze potrubí a špatný spon, jsou nejčastější chyby při realizaci závlahy. Na takových zahradách provádíme často rekonstrukce. Většinou je třeba vyměnit i rozvodné potrubí a změnit počet sekcí.


V nové zahradě je zavlažování výsadby velkou výhodou. Některé zahradnické firmy bez automatické zálivky výsadeb nedávají ani záruku. Výsadby se zavlažují kapkovacím potrubím, které je poměrně levné. Kapkovací potrubí zavlažuje úkapem do výsadby, voda se tak na rozdíl od zalévání hadicí pomalu vsakuje do hloubky a nestéká. Zavlažování hadicí může navíc trvat i několik hodin. Čerstvě založená výsadba potřebuje závlahu cca jednou za 3 dny.

Ve starší výsadbě pomáhá zavlažování udržet kondici rostlin. Oceníte ho v tropických dnech, kdy už se nedostává vody ani velkým starším stromům. Trend počasí naznačuje oteplování a zimy bez vydatných srážek. To škodí mělce kořenícím keřům a dřevinám. Viditelným rozdílem mezi výsadbou zavlažovanou a nezavlažovanou je v období kdy všechno kvete, okrasné kvetoucí keře bez dostatku vláhy kvetou jen málo, nebo vůbec.

U starší výsadby může také vzniknout kompromis v její automatizaci.  Stačí založit kapkovací potrubí a vodu do něj pouštět z vodovodního kohoutku, nebo vodárny. Zavlažování vzrostlých dřevin dostačuje provádět jednou za 7-14 dnů. Závlaha pak probíhá 1-3 hodiny. Jen na otevřený kohoutek nezapomenout.


Jakýkoli servis, krom záručních oprav je plně hrazen zákazníkem. Do záruk také nepatří seřizování postřikovačů, výměny mechanicky poškozených trysek, čištění filtru, elektroventilů a pravidelná údržba které některé technologie vyžadují.

Pro větší závlahy, nebo zákazníky kteří jsou často mimo domov, nabízíme periodický servis za paušální cenu, tzv. smluvní servis. Ten pokryje nejnutnější údržbu během sezóny a v jeho ceně je i jarní spuštění závlahy a ukončení provozu zazimováním. Tento servis je také levnější než jednotlivé výjezdy, které objednáte až se něco porouchá.


Záruční opravy zavlažování značky HUNTER provádíme jen u instalací, které jsme realizovaly.

Otázka zřejmě směřuje na pověřený, smluvní servis zastoupení fy HUNTER. Tady vás musím zklamat, nic takového neexistuje ani u ostatních značek.

Závlaha je komplexní dílo, za které nese odpovědnost zhotovitel. Přebrat záruky nemůže ani jiná firma, ani zastoupení distributora značky HUNTER pro ČR. Jestli firma, která instalaci prováděla zanikla, zůstanou pravděpodobně náklady spojené s opravou na vás.


Ano i ne. Opravujeme především profesionální závlahy. U těch je možné komponenty zaměnit. Jsou u nich použity G – trubkové závity a záměny trysek, elektroventilu, filtrů a řídících jednotek jsou možné. Řídící systémy jsou shodně na 24 V. Dešťová čidla se dají také zaměnit.

Opravy, rozšíření nebo údržbu provádíme do určité míry především u značek: Rain Bird, Toro, Orbit, K-Rain. I u dalších, v našich končinách spíše okrajových profi systémů.

Neprovádíme opravy ani údržbu závlahy značky Gardena. Pokud však máte zájem o kompletní rekonstrukci dosluhující Gardeny, můžete se nás obrátit.



Automatické, poloautomatické i manuálně ovládané závlahové systémy je třeba před zimním obdobím zazimovat. To platí i o mělce uložených rozvodech vody po zahradě. Nejspolehlivější cestou k dokonalému odvodnění je vytlačení vody stlačeným vzduchem kompresorem. Obecný postup, jak správně závlahu zazimovat najdete v článku Zazimování závlahy.

Pokud už jednou závlaha zamrzla, musí se čekat na oteplení. Bude záležet, jak hluboko je půda promrzlá. Jako první zamrzají nadzemní části závlahy, mikro závlaha a kapkovací potrubí, poté postřikovače, po delších mrazech i rozdělovače s elektroventily a po promrznutí půdy voda v potrubních rozvodech.

Žádný jednoduchý způsob odvodnění zamrzlého potrubí neznám. Je třeba si také uvědomit že led se začne rozpouštět až několik dní až týdnů po oteplení.  Pokud jste zazimování závlahy neprovedli včas, zvyšuje se riziko poškození elektroventilů, postřikovačů a potrubního vedení, hlavně kompresních tvarovek a navrtávek.

V případě že se na delší čas oteplí a voda v rozvodech rozmrzá, spouštějte jednotlivé sekce při zaškrcení vstupního ventilu, aby na rozvody nepůsobil plný tlak. Voda protékající rozvody závlahy je teplejší a rozpustí zbytky ledu. Poté je třeba provést zazimování závlahy klasickým odvodněním pomocí kompresoru.

Toto platí hlavně v případě, kdy závlaha zamrzla na počátku zimy a poté došlo k oteplení. Pokud už jednou závlahový systém zamrznul, je ho nutné při jarním uvedení do provozu zevrubně zkontrolovat. Některé poškození se neprojeví ihned, zejména netěsnosti na tvarovkách potrubního systému.


Vodárny a čerpadla instalované přímo na zahradě v různých zahradních domcích je třeba před zamrznutím chránit dokonalým odvodněním. Některé části vodáren a čerpadel jsou velice náchylné k zamrznutí.

Ponorná čerpadla instalovaná v retenčních nádržích, studnách a vrtech nevytahujte, jsou přizpůsobena pro trvalé ponoření po celou dobu své životnosti. Obecný postup, jak ošetřit vodárnu před zamrznutím najdete v tomto článku Zazimování vodárny.


Úplné zamrznutí vodárny, nebo čerpadla není žádoucí, a většinou končí znehodnocením některé části. Pokud už vám vodárna zamrzla, nesnažte se jí odpojit nebo rozebrat ve zmrzlém stavu. Kovové a plastové materiály při mrazu křehnou a snadno praskají, to platí i o kulových a vypouštěcích ventilech které v zamrzlém stavu nejdou otevřít ani zavřít. Rozhodně zamrzlé čerpadlo nezapínejte, buď se nebude točit vůbec, nebo dojde k poškození oběžných kol

Zamrzlou vodárnu je třeba postupně zahřát, aby se voda dostala opět do kapalného stavu. Ohřátí vodárny musí být postupné, proto nepoužívejte otevřený plamen, horkou vodu ani proud přímého horkého vzduchu. Nejlepším způsobem je zakrytí vodárny například auto plachtou a do tohoto prostoru vhánět teplý vzduch vhodným přímotopem, nebo horkovzdušnou pistolí. Pokud už je voda ve vodárně a tlakové nádobě úplně zmrzlá, bude ohřívání trvat hodiny, někdy i celý den. Po rozmražení vodárnu zazimujte.

Celou vodárnu bude nutné před uvedením do provozu zkontrolovat. Některé komponenty nemusí fungovat vůbec, některé pak mohou vykazovat nahodilé chyby. Jedná se především o spínací a regulační prvky.

I když vizuálně nemusí být žádné poškození patrné, doporučuji provést tlakovou zkoušku vzduchem. Ani tak nebude jistota kontroly nikdy na 100 %, k samovolnému prasknutí některých částí může dojít i měsíce po uvedení do provozu, v materiálech se vytvořily mikro trhliny, které snižují jejich pevnost a odolnost vůči tlaku.

U čerpadel se může objevit zvýšené chvění a hluk způsobený deformací oběžných kol, nebo hřídele. Horizontální litinová čerpadla často trpí po zamrznutí prasknutím bloku, oběžného kola, nebo vytlačení lícní desky a natažením šroubů v bloku. Může se také objevit poškození ucpávky. Mezi hřídelí motoru a čerpadlem pak rychle kape voda, nebo dokonce stříká. Toto jsou typické znaky po zamrznutí čerpadla. Takto poškozené čerpadlo neprovozujte, buď se musí opravit nebo vyměnit.

Pokud bylo ještě čerpadlo nebo vodárna v záruce ztratíte ji a pokusy o zatajení zamrznutí bývají marné, po rozebrání hydraulické části čerpadla je roztažení ledem patrné. To stejné platí o armaturách a tlakových nádobách.

Vodárnu nechte opravit ještě v zimním období, na jaře jsou čekací doby v řádu týdnů.